S tímto rozšířeným omylem se setkáváme často. Existuje mnoho důkazů, že dřevěné stavby jsou schopny přetrvat staletí. Životnost dřevostaveb je proto srovnatelná se stavbami z jiných materiálů. Dlouhá životnost závisí zejména na odborném projektu (tzn. použitím správných materiálů a propracovaností konstrukčních detailů), pečlivé a odborné realizaci a hlavně na péči, kterou poté domu poskytneme. O vše na čem nám záleží a chceme, aby nám to vydrželo, se musíme starat.
Například v povodňových oblastech jsou dřevostavby ideálním řešením. Vyschnou rychleji než zděné stavby, nenasáknou tolik vlhkosti (pouze 15 cm od hranice zatopení) a dají se snáze zrekonstruovat.
Jedním z hlavních argumentů používaným proti dřevostavbám je, že dřevo hoří. To je pravda a spousta lidí zastává názor, že dřevo patří jenom do kamen. Dřevo je sice hořlavé, ale jeho etapy hoření jsou lehce předvídatelné, dokonce i propočítané a zahrnuté v normách pro navrhování dřevěných konstrukcí. Dřevěný strop při požáru vydrží mnohem déle než keramický, který je vložený do ocelových nosníků, které se zhroutí najednou bez jakéhokoliv varování. Oproti oceli dřevo prohořívá postupně. Za prvních 15 min. se vytvoří zuhelnatěná vrstva okolo (2-3 cm), která zabraňuje přístupu kyslíku a zpomaluje hoření, proto dřevo zůstává do určité doby nosné i při požáru. (Větší nebezpečí představuje nábytek a spotřebiče, které paradoxně při shoření odlehčí celé konstrukci.) Pro zajímavost, od 11. září 2001 se v USA nosné ocelové prvky chrání dřevěným obkladem.
Jelikož dřevo je přírodní materiál a slouží různým organizmům jako zdroj obživy, obavy z napadení hmyzem či houbami jsou pochopitelné. Dokonce i zděné domy mohou poskytnout to správné klima houbám a plísním. To vše nastává jen tehdy, pokud je stavba neodborně navržena a realizována. Hmyz a houby napadají dřevo pouze v případě, mají-li k tomu ideální podmínky (zejména dlouhodobá vlhkost nad 18% a správná teplota). Proto je nutné každý detail stavby ochránit konstrukčně nebo i chemicky. V našem zájmu je konstrukční ochrana vždy preferována před chemickou. Nosné prvky stěn jsou navíc konstruovány z vytříděných, suchých a hoblovaných KVH hranolů, které dřevokaznému hmyzu prostě nechutnají. Velice důležité je dodržení správné technologie při výstavbě. Naše firma si připravuje jednotlivé panely na hale, tím se maximálně eliminují chyby vznikající na úkor povětrnosti přímo na stavbě.
V porovnání se zděnými domy vychází dřevostavby jako vítěz. Zaprvé je izolace schovaná v nosné konstrukci stěny a celková tloušťka tak vychází užší a neubírá půdorysnou plochu. Zadruhé ve zděném domě musíme dlouze topit, než se ohřejeme. Teplo se totiž nejdříve akumuluje do zdí v nižší teplotě. U zděných domů s použitím tvárnic o tloušťce 30cm a více, se akumulace může stát nevýhodou, protože po zateplení se tloušťka stěny stává zbytečně velkou a samotný systém je ekonomicky neefektivní. Naopak v dřevostavbách je teplo rychleji, protože se vytápí okamžitě objem vzduchu a stěny akumulují minimálně. Odborně navržená skladba stěn, kvalitní výplně otvorů a celkové vyřešení detailů konstrukce, teplo dokážou udržet po dostatečnou dobu. Můžeme si proto hospodárně nastavit topení na určitou hodinu a nemusíme počítat s akumulací. Díky těmto vlastnostem se dřevostavby v létě nepřehřívají a poskytují příjemné klima. Pokud je akumulace žádaná, dá se vyřešit např. v podobě podlahového topení v anhydritové/betonové vrstvě nebo vloženou zdí.
Vzhled dřevostavby vychází z návrhu architekta, schopnosti projektanta a vize investora. Mylné představy o dřevostavbách jako o roubenkách nebo srubech by se měl už snad pomalu vytrácet. Moderní dřevostavby dokážou svojí flexibilitou plně konkurovat trhu. Jsou to plnohodnotné stavby navíc ekologicky spojené s přírodou.
Zatímco většina v současnosti užívaných stavebních materiálů je vyráběna z neobnovitelných zdrojů a jejich výroba je energeticky vysoce náročná, dřevo roste a spotřebovává oxid uhličitý, čímž přispívá ke zpomalování nárůstu jeho obsahu v ovzduší. Naopak při výrobě cementu, pálení cihel a vápna, přepravě stavebních hmot se obrovská množství tohoto plynu pouze uvolňují. Proto dřevo z dobře obhospodařovaných lesů patří k obnovitelným surovinám a jeho používání je šetrné k životnímu prostředí.
V posledních dekádách získalo dřevo charakteristiku lehce obnovitelné suroviny s minimálními energetickými nároky a s bezodpadovými technologiemi zpracování. Toto všechno má příznivý vliv na životní prostředí, tím pádem i na člověka. Právě proto ho považujeme za materiál 21. století. Pokud dřevo po několikanásobné recyklaci na stavbě nakonec spálíme, lze vzniklé teplo využít k výrobě dalších materiálů nebo pro člověka potřebných věcí.
ZA DOBU ŽIVOTNOSTI DŘEVĚNÉHO DOMU NÁM VYROSTE NOVÝ LES. JE ZNÁM LEPŠÍ A EFEKTIVNĚJŠÍ ZPŮSOB UDRŽITELNÉHO STAVĚNÍ, VČETNĚ RECYKLACE MATERIÁLŮ PRO STAVĚNÍ?
Nebudeme si nic nalhávat, dřevo svojí strukturou poskytuje ideální podmínky pro přenášení zvuku bez zkreslení. Proto se hojně používá na výrobu hudebních nástrojů. Tato vlastnost není v RD moc žádaná. Ale nemusíme se bát, protože veškeré akustické požadavky dřevostaveb jsou obsaženy v normách, podle kterých se navrhují a realizují. Nové technologie výroby moderních materiálů a jejich následná kombinace nám pomáhají vyřešit tento problém. Pro dosažení ideálních podmínek je potřeba správně zvolit jednotlivé vrstvy a materiály konstrukce.